Půda plná harampádí

Tenhle dílek bych ráda věnovala Elrian a See (doufám, že to nekomolím) za to, že mi projevily tu čest a zežadili si mě do oblíbených stránek.

A dále pro Lucika, Wierku, Tess, Geluš a Elen - za komentáře.

(Pro ty čekali na jinou povídku - nebojte, za pár dní bude i Vítr.)

-----------------------------------------------

Smůla ve hře, štěstí v lásce?

Jde to i bez loučení

Vyšli zpátky na ulici a spěchali nejkratší cestou k hotýlku. Kdyby tu nebylo tolik lidí, tak by snad běželi. Jejich rychlochůze k tomu však neměla daleko.

Ještě za sebou ani pořádně nezavřeli dveře a už ze sebe navzájem začali netrpělivě svlékat oblečení. Brzy byli oba do půl těla nazí. Brienovi na prsou svítila černá ještěrka s červenými okraji, jak se kůže ještě nesrovnala s poraněním. Díky tomu mohl Kellan dráždit pouze jednu ze svých oblíbených hraček, ale on si to vynahradil jinde. Počáteční spěch vystřídalo po jejich prvním orgasmu líné mazlení. Střídavě prozkoumávali tělo svého partnera a vzrušení se pomalu se začalo vracet.

Když konečně alespoň částečně uspokojili svoji tělesnou touhu, objednali si pořádnou večeři. V posteli se jim líbilo tak, že z ní nevylezli ani kvůli jídlu – udělali si piknik mezi bílým povlečením. Vzájemně se krmili a vůbec si nevšímali kapiček omáčky, i jiné tekutiny, které dělaly na povlečení skvrny.

S plným žaludkem uklidili talíře zpátky na servírovací vozík, a jenom se skleničkou vína se v objetí položili zpátky do polštářů. Nemluvili, chtěli si vychutnat nádherný pocit štěstí, který právě teď prostupoval celé jejich tělo.

Jak dlouho tahle pohoda bude ještě trvat, jak dlouho ještě bude mít právo dotýkat se tohohle milovaného těla? napadlo Kellana, když prsty lehce hladil tělo, které mu leželo  v náručí. Nejpozději zítra večer ho bude muset opustit, druhý den ráno má dohodnutou důležitou schůzku, na které nemůže chybět. Představil si nadcházející loučení a kolem žaludku ho zamrazilo. Má opustit jediného člověka, kterého si po dlouhé době nechal přiblížit k tělu? Jenže co jiného má dělat, vždyť by jejich budoucí vztah byl pouze oboustranně výhodným obchodem – peníze za sex a představu, že na něm někomu záleží. Jenže problém byl v tom, že jemu na něm už záleželo. Jak dlouho by vydržel žít jenom s touhle náhražkou vztahu? A jak dlouho by trvalo Brianovi, než by ho to omrzelo a začal lovit v jiných vodách. Jestli si chce ušetřit trápení, měl by to ukončit co nejdřív. Dopřeje si ještě poslední noc a ráno opustí město bez rozloučení.

Jestli tohle má být poslední noc, měl by si ji pořádně užít! S novou energií se pustil do vytváření dalších krásných vzpomínek.

Pozdě v noci, když Brian už klidně oddechoval ze spaní a tulil se k jeho tělu, Kellan byl ještě pořád vzhůru. Pár paprsků, které dopadaly do pokoje z ulice, nepatrně osvětlovalo postavu vedle něj. Rozeznával pouze nezřetelné obrysy, ale přesto nezavřel oči. Chtěl se na něj dívat, dokud bude moci. Co je jedna probdělá noc oproti mnoha dalším dnům, kdy ho už neuvidí. Volnou rukou ho hladil po zádech a obkružoval jednotlivé obratle.

Když venku začalo svítat, vstal Kellan opatrně z postele a pořádně roztáhnul závěsy před jediným oknem v místnosti. Vrátil se zpět a posadil se na matraci čelem k spícímu tělu. Stáhl z něj přikrývku a sklonil se k jeho klínu. Rukou začal lehounce hladit v klidu ležící penis a ústy i tváří se mazlil s podbřiškem. Tělo na jeho péči začalo rychle reagovat, ale vypadalo to, že mu to vůbec nebrání snít dál svůj sen. Když ale začal šeptat povzbudivá slova, o jeho bdělém stavu nemohlo být pochyb. Přitáhl si jeho hlavu k sobě nahoru a začal ho líbat. Nikam nespěchali, vychutnávali si každý dotyk.

Když celý zpocení čekali, až se jim zklidní dech, zašeptal Kellan do ticha: „Tak tohle byl nejlepší sex mého života.“.

Potěšený Brian se před opětovným usnutím zmohl jenom na prosté děkuju.

Briana ráno probudilo nepříjemně ostré světlo, když pohybující se mraky na chvílí odhalily slunce. Pootevřel  oči, ale hned víčka opět pevně stiskl. Rozkošnicky se zavrtěl pod vyhřátou peřinou. Chtěl se přitisknout k svalnatému tělu, se kterým si již zvykl spát, ale i když se posunul o pořádný kus, našel pouze studící prostěradlo. Stáhl se zpět na svou vyhřátou část a nedobrovolně otevřel oči. V posteli nikdo jiný nebyl. Zaposlouchal se, jestli neuslyší tekoucí vodu nebo šramot z koupelny. Nic. Všude jenom ticho.

Spěšně odhodil pokrývku a zamířil do koupelny  jediného místa, kam by se Kell mohl schovat. Otevřel dveře, vevnitř byla jen tma. Stiskl vypínač a vstoupil do místnosti. Pohledem přelétl celý prostor. Zastavil se až na skřínce vedle umyvadla – všechny lahvičky, co na ní ještě včera stály, byly pryč.

Rychle se vrátil zpět do ložnice a otevřel jedinou skříň, co tu stála. Také prázdná! „Co se to tu děje?“ vykřikl nechápavě. Odpovědí mu bylo jen ticho. To jako odjel bez jediného slova rozloučení? Ani prosté ahoj, bylo to s tebou fajn?

Ztěžka se posadil na kraj postele. Tak fajn, odjel. Co se vlastně rozčiluje, vždyť to byla známost na jednu noc. V jejich případě vlastně na dvě, ale to je jedno. Nebude tu přece jen tak sedět. Oblékne se a vypadne.

Ze země začal sbírat jednotlivé kousky oblečení. Když hledal druhou ponožku rozhlédl se pořádně kolem sebe a pohled mu padl na obálku na nočním stolku. Přišel blíž a přečetl si tiskacím písmem napsané Brian. Popadl obálku, nedočkavě ji roztrhl a vytáhl její obsah. Byl to přehnutý list papíru, ze kterého vypadlo několik bankovek. Těch si ale nevšímal a nechal je bez zájmu dopadnout na zem.

 ________________________________________________________________________________

Dobré ráno Brie,

nechtěl jsem tě budit, když jsi tak klidně spal. Po dnešní noci si pořádný odpočinek zasloužíš.

Chtěl jsem ti jenom poděkovat za poslední dva dny, které konečně vylepšily můj zážitek z olympiády, bez tebe by to bylo jen pár unuděných dní.

Měj se fajn a ještě jednou díky.

PS: Snad těch pár bankovek naplní alespoň na chvíli tvoji prázdnou peněženku.

Kellan

_________________________________________________________________________________

Nechtěl ho budit - tak to určitě. Odkdy je tak přehnaně ohleduplný? Copak by mu to něco udělalo zmínit se o odjezdu už večer. A ještě má tu drzost nechat mu tu v obálce peníze. Zas tak špatně na tom není, aby musel přijímat milodary.

Naštvaně strčil dopis do zadní kapsy kalhot a zvedl telefon. Na recepci si objednal taxi a rychle začal po pokoji hledat zbývající části oblečení. U dveří se ještě zkontroloval v zrcadle a nandal si sluneční brýle. V hotelové směnárně si proměnil pár euro, aby měl na cestu. Všechny peníze od Kellana totiž nechal tam, kam spadly – ať si je vezme uklizečka, nebo kdokoli jiný, jemu je to jedno

Při zpáteční cestě do Vancouveru se v myšlenkách poprvé po dlouhé době vrátil ke krasobruslení. Jak vysvětlí svému trenérovi, svoji nepřítomnost? Místo toho, aby si ještě párkrát zkusil volnou jízdu a koncentroval se, tak si raději vysedává v baru a chodí s neznámými muži na pokoj.

To je teda ráno! Pomyslel si, než vstoupil do hotelu, kde ho určitě polední dva dny bezúspěšně hledali.

---------------------------------------

 

BlueBoard.cz

 

4. díl

6. díl