Půda plná harampádí

S Pavlem se budete muset nejspíš smířit, protože jeho nahrazení jeho bratrem nebo někým jiným se zatím neplánuje.

---------------------------------------------------------

Snídaně s kačenkami

Zašátral v kapse svých džínů a vylovil klíče. Odemkl dveře do domu i od bytu. V úzké předsíni sundal boty a zamířil rovnou do svého pokoje. Bundu hodil na koberec, oblečený se svalil na postel.

Teď byl rád, že je v bytě sám - nechtělo by se mu vysvětlovat kde a s kým byl takhle pozdě v noci.

Za pár hodin toho zažil víc, než za poslední měsíc. Unaveně zavřel oči. Ale to nebyl zrovna nejlepší nápad, myslí se mu začaly míhat útržky večera - sympatické holky, nádherný výhled na Vltavu, drsná kůra stromu na obličeji, ruce zvrácené do zadu... Stočil se do klubíčka a kolena si přitáhl ještě blíž k tělu. Co jsem komu udělal, že tohle potkalo zrovna mě?

Nepříjemné vzpomínky se snažil zahnat představou svého oblíbeného místa. Leží na trávě, svítí sluníčko, příjemně hřeje, kolem voní louka a cvrkají cvrčci. Bohužel mu tuhle idylku neustále rušil obrázek Vítkova šklebícího se obličeje.

Nepřítomně si oblízl rty a v ústech ucítil slabou známou chuť. Takhle chutnal on - blonďáček, když ho líbal.  Úzké prsty se probíraly jeho vlasy a hubené tělo se k němu tisklo čím dál silněji. Konečkem ukazováčku si přejel po spodním rtu. Měl pravdu, na něco takového nezapomene. To ostatní vytěsní až někam hodně dozadu mezi vzpomínky.

Soustředil se na letní louku a chlapce, který tu byl s ním. Trochu uklidněný se natáhl pro deku a s úsměvem na rtech usnul.

Když se probudil za oknem ještě stále byla tma. Otočil se na bok a mrkl na budík - ukazoval pár minut po páté. Nepamatoval si sice přesně, co se mu zdálo, ale podle tlaku v kalhotách to nebylo nic slušného. Vstal, stáhl ze sebe rozmačkané i po diskotéce páchnoucí oblečení a zamířil do koupelny.

Mohl svoji ranní erekci zahnat studenou sprchou, ale dnes měl chuť na něco jiného. Oplachoval se teplou vodou a u toho si začal představovat svého anonymního milence. Jenže místo obvyklého svalovce se před ním zjevil o něco menší blonďáček. Příliš se nad tím nepozastavil a s nadšením začal jeho vyhublé tělo odhalovat svému pohledu. Svlékal ho pomalu, vychutnával si každou část jeho těla. Olizoval drobné bradavky a občas na nich vyzkoušel i zoubky... 

Proudem vody spláchl do odpadu pozůstatky svého uspokojení. Utřel se a s rušníkem kolem boků vstoupil do úzké kuchyňky. Místa tu bylo akorát pro sporák, malou linku a sporák. Zapnul napuštěnou rychlovarnou konvici, připravil si hrnek na čaj a posadil se na vysokou stoličku k lince, takto většinou snídal nebo večeřel, když nechtěl rušit Robina s Monikou. Jídelní stůl byl totiž pro nedostatek místa umístěn u nich v pokoji.

Teď pozoroval stoupající páru a přemýšlel, co bude dělat. Spát se mu už nechtělo a školu mu začíná až o půl jedenácté. Pohledem zalétl k oknu, za kterým stále ještě ležela hustá tma. Hlavou mu prolétl, co asi dělá jeho malý zachránce. Leží někde ve křoví, klepe se zimou a zahřívá se alkoholem nebo si v klidu hoví zachumlaný ve spacáku? Co ho překvapit snídaní? Nevypadal jako ranní ptáče, takže by mohl být stále na svém oblíbeném místě.

Usmál se při představě vykuleného, rozespalého obličeje. Do konvice přilil další vodu a rychle se běžel obléknout do svého pokoje. Do tašky hodil sešity, kalkulačku a za chvíli už připravoval do termosky horký čaj. Ještě pár obložených housek, dvě jablíčka na zakousnutí, všechno strčil do batohu a už nedočkavě utíkal na autobus.

Když koukal přes sklo do opuštěných ulic, všechno se mu rozleželo v hlavě, přišel si jako blbec. Jak jinak nazvat někoho, kdo je schopný se brzy ráno sebrat a jet hledat kluka, kterého vůbec nezná, jen kvůli puse a tomu, že mu s ním bylo fajn. Připadalo mu to jako z nějakého ujetého romantického filmu, ještě že vzal sebou alespoň to jídlo, jinak to mohlo být ještě lepší - skočil by mu dojemně kolem krku se slovy: „Miluju tě Pavle. Zůstaň se mnou do konce života!“ Ušklíbl se na svůj odraz v okně - jsem vážně cvok.

Intervaly tramvají se oproti noci výrazně zkrátily, takže dostat se na místo, ze kterého před pár hodinami odjížděl, trvalo mnohem kratší dobu. Zahnul do jedné z ulic a podle nepříliš jasných vzpomínek zamířil k parku. Zastavil se mezi prvními stromy, pořádně se rozhlédl kolem sebe. Tak ve které části začít hledat? Přišlo mu to všude stejné, takže to vzal po hlavní cestě podél vody. Tak tady někde to bylo, usoudil podle pohledu na protější osvětlené domy. Vzhlédl k obloze - do půl hodiny tu bude východ slunce.

Systematicky začal prohledávat křoví, naštěstí tu zas takový výběr nebyl. Už na druhý pokus narazil na větší prostor schovaný v keřích vystlaný kartonem z krabic, jenže kromě nich a pár nedůležitých věcí tu nic nebylo. Kam mohl uprostřed noci jít? Vždyť říkal něco o oblíbeném místě a ještě si tu nechal věci.

Pro jistotu prohlédl i ostatní možná místa, ale nikoho nenašel. Zdrcený se posadil na lavičku k vodě.

Cos čekal, že tu na tebe bude čekat nebo co? Příležitost jsi měl včera a nechal jsi ho odejít, tak se teď nečerti. Napomínal se v duchu, náladu mu to však nezlepšilo.

Podíval se na mobil - bude sedm hodin. Z batohu vytáhl jednu zabalenou housku a i když neměl chuť, zakousl se do ní. Po pár soustech, která mu vázla v krku začal trhat malé kousky a házet je kačenkám před sebou.

Asi si přeci jenom bude muset pořídit toho psa, ten mu alespoň nikam nezmizí.

 ---------------------------------------------------------  

BlueBoard.cz

BlueBoard.cz

Obrázek trošku mimo téma, ale vlastnost udržet se na hladině spolu se 4 prcky na zádech stojí za uznání.

3. díl

5. díl